Rybník Vajgar patří mezi nejstarší české rybníky. Vznikl už v 10. stol. přehrazením Hamerského potoka vytékajícího přes skalní úžlabinu z rozsáhlé bažiny, a to pravděpodobně v souvislosti se slovanským knížecím hradištěm, které stálo na ostrožně mezi Nežárkou, Hamerským potokem a bažinou – rybníkem. Na počátku 13. stol. vznikl na místě starého hradiště hrad pánů z Hradce, pozdější zámek, vedle něhož se už v 1. třetině 13. stol. začalo rozvíjet z trhové osady město, s nímž byl rybník od počátku svázán. Napovídají tomu i jeho staré názvy – Hradní, Zámecký, Městský rybník. Dnešní název vznikl počeštěním a zkomolením německého názvu z 18. stol Weiher (rybník) na Vajgar (Bajgar).

Ve středověku a raném novověku plnil Vajgar funkci obrannou – byl důležitou součástí opevnění hradu a města, funkci hospodářskou – sloužil jako zdroj ryb, jež byly důležitým postním jídlem, poháněl mlýny a pilu, sloužil k praní látek, k ledování, jako zdroj užitkové vody, ale též jako stoka. Od 19. stol. se přidala funkce společenská, sportovní a rekreační (viz panel ve Slavíkově lese).

Rybník nemá klasickou sypanou hráz. Původně dřevěná stavidla byla v r. 1890 nahrazena železnými. Barokní kamenný most z 18. stol. (původně dřevěný, pravděpodobně padací) s barokními plastikami a obloukem historického osvětlení od Frant. Křižíka ho rozděluje na Malý a Velký Vajgar. Ostrůvek na Velkém Vajgaru je umělý z r. 1860, kdy jej nechal přes zimu navršit hrabě Jaromír Černín jako dar ke 40. narozeninám manželky Karoliny. 

Vajgar na pohlednici J. Hanka z roku 1915

Technické Údaje:

  • vodní plocha při normální hladině: 48 ha
  • normální hladina: 464,12 m.n.m. (max. hladina při stoleté vodě: 465,5 m.n.m.)
  • hloubka u výpusti: 4,5 m
  • průměrná hloubka 2,2 m 

Vývoj Osídlení Okolo Vajgaru

 V současnosti je Vajgar téměř ze všech stran obklopen zástavbou, tak tomu ale nebylo vždy. Nepočítáme-li zámek, staré město, Zárybničí a zástavbu okolo Vídeňské ulice, obklopovaly rybník lesíky, pastviny a pole. Téměř všechny další zásahy jsou dílem druhé pol. 20. stol. a současnosti.

  • Raný středověk: osídleny skalnaté vyvýšeniny na místě hradu a zámku a okolo kostela sv. Jana Křtitele 
  • Sředověk: hrad a zámek, staré město, kostel sv. Jana Křtitele s klášterem minoritů, Zárybničí, špitál u kostela sv. Alžběty, most  
  • Raný novověk: Vídeňská ulice – vznikla v souvislosti s výsadním postavením města na spojnici mezi Prahou a Vídní v 16. a 17. stol. za posledních pánů z Hradce, Slavatů a Černínů
  • 19. stol.: plovárna, veslařský klub, ostrov
  • 20. stol.: obytné domy na jižním a severním břehu, sídliště Vajgar, bazén, vnější obchvat města
  • Současnost: supermarkety s parkovištěm, aquapark

Legenda k mapě:

1 – hrad a zámek 
2 – klášterní kostel sv. Jana Křtitele 
3 – staré město 
4 – stavidlo 
5 – pův. hradní příkop, později náhon zámeckého mlýna, nyní Křižíkovy elektrárny 
6 – městský příkop (též napájený vodou z Vajgaru) 
7 – veslařský klub 
8 – plovárna 
9 – původní Rybniční brána 
10 – most 
11 – špitální kostel sv. Alžběty 
12 – Zárybničí 
13 – Vídeňská ulice 
14 – Slavíkův les 
15 – sídl. Vajgar 
16 – bazén s aquaparkem 
17 – supermarkety s parkovištěm 
18 – vnější obchvat města

Zdroj orthofotomapy: www.gis.kraj-jihocesky.cz